|
|
Vesnické drama v tvorbě L. N. Tolstého a bratří Mrštíků
Dembická, Lucie ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Pro realistická dramata bylo zásadní nepřikrášlené zobrazení člověka se všemi jeho problémy a neřestmi. Autoři L. N. Tolstoj a bratři Mrštíkové se při psaní svých dramat Vláda tmy, neboli Uvíz jen drápkem a je s ním ámen a Maryša shodně zaměřili na prostředí vesnice, do které se šíří rozvrat tradičních hodnot vlivy z města. Cílem diplomové práce bylo zaznamenat hlavní motivy těchto změn včetně jejich následků se zaměřením na ruský a český venkov. Z analýzy vyplývá, že nejvýraznější změny jsou v morálce, která byla negativně ovlivněna intenzivním tlakem jedinců a celé společnosti na získávání peněz, bohatství i na úkor života, zdraví, štěstí jedinců. V Tolstého dramatu je navíc šířeji a hlouběji zaznamenán odklon od tradičních křesťanských hodnot a porušení desatera pro osobní zisk postav. Tento motiv u ateistických Mrštíků není tolik rozebírán, ale je samozřejmě součástí myšlení vesnického člověka v dramatu. Výrazný prostor zaujímají v dramatech ženské hrdinky. Ty jsou buď popsány jako dominantní, manipulativní ženy s jasným cílem, nebo se naopak klade důraz na jejich nezkušenost, bezbrannost v rámci rodiny. Matrjona a Lízalka jsou staré ženy, ovlivněné zkušenostmi z prožitého života, jejichž hlavním cílem je finančně zaopatřit své potomky bez ohledu na jejich životní štěstí. Naopak Anisja a Maryša...
|
|
|
Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka
Smolíková, Miroslava ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Resumé Bakalářská práce Maryša a Anežka. Úspěch a selhání Viléma Mrštíka se zabývá dramatem Maryša, které napsal V. Mrštík se svým bratrem A. Mrštíkem roku 1894, a dramatem Anežka, na kterém V. Mrštík spolupracoval se svou ženou B. Mrštíkovou do roku 1912. Obě díla jsou zasazena do literárně-historického kontextu a do kontextu autorova života. V úvodu jsou představeny prameny, studijní literatura a základní teze, se kterými je k práci přistupováno. V části o Maryše práce rozšiřuje výzkum M. Ljubkové o genezi informacemi z korespondence V. Mrštíka s dramaturgem L. Stroupežnickým. Zabývá se také podílem V. Mrštíka na hře. Ss použitím dobových kritik analyzuje premiéru a dobovou recepci dramatu. V části o Anežce je v této práci na základě korespondence a rukopisů z literárního archivu Památníku národního písemnictví mapována geneze hry. V rámci geneze jsou citovány argumenty V. Mrštíka na její obranu. Dále jsou zde vylíčeny okolnosti premiéry Anežky a jejího stažení z jeviště a možný pocit viny dramaturga J. Kvapila na sebevraždě V. Mrštíka. S použitím dobových kritik práce přibližuje recepci Anežky. Jejich spojením s vlastní literární analýzou je zde vysvětleno, proč Anežka neuspěla na jevišti. Práce je doplněna o srovnání Maryši a Anežky a z toho vyplývající důvody Mrštíkova autorského selhání. Závěrem je...
|
|
|
Teorie dramatu a její aplikace ve vybraných dílech
RAICHLOVÁ, Denisa
Předkládaná bakalářská práce se zabývá teorií dramatu a její aplikací ve vybraných dílech. Zaměřuje se na Aristotelovu Poetiku, zejména pak na kapitoly o tragédii. Teoretická část se zabývá jednotlivými prvky dramatu, stavbou dramatu, jeho dějinami a hlavními dramatickými žánry. Ve druhé, praktické části práce se srovnává klasická tragédie Král Oidipús od Sofokla a selské hry z období venkovského realismu, kterými jsou Vojnarka od Aloise Jiráska, Maryša od bratří Mrštíků a Gazdina roba od Gabriely Preissové. V této části práce je vyznačeno, nakolik srozumitelně či jednoznačně je Aristotelova teorie uplatněna v dílech z období 19. století ve srovnání s texty ze starověkého Řecka.
|
host ::
RSS.